Mapové okno se skládá z těchto částí:
A – Vlastní výřez mapy
B – Grafické ovládání mapy (posun a změna měřítka)
C – Přehledka
D – Přepínače mapových podkladů
E – Záložky s doplňkovými funkcemi
F – Grafické a číselné měřítko
G – Panel tlačítek pro manipulaci s mapou a další doplňkové funkce
Rozložení mapového okna
Pokud se ve středu mapového okna objeví ikona , mapový prohlížeč je zaneprázdněn a nemůže reagovat na pokyny uživatele. Ikona zmizí po obnovení funkčnosti (načtení dat) mapového prohlížeče.
Přehledka má menší měřítko než vlastní mapový výřez a slouží pro znázornění výřezu a jeho okolí na mapě České republiky. Pokud není vidět, je možno ji zobrazit pomocí tlačítka, jehož výchozí pozice v mapovém okně je vlevo nahoře.
Toto tlačítko (případně okno s Přehledkou) je možné posunout kamkoliv v rámci mapového okna uchopením tlačítka (případně horní lišty okna s Přehledkou) levým tlačítkem myši a současným tažením myši.
Horní lišta obsahuje aktuální měřítko mapového výřezu a tato dvě tlačítka:
Pravé tlačítko slouží pro zpětnou minimalizaci okna Přehledky.
Levé tlačítko slouží pro zobrazení přednastavených měřítek mapy a volby Jiné na konci seznamu měřítek, kde je možné ručně zadat požadované měřítko (zadává se pouze měřítkové číslo, tedy bez počáteční "1:"). Po kliknutí na vybrané měřítko se změní měřítko mapového výřezu.
Obrázek 13: Okno s Přehledkou Obrázek 14: Nabídka měřítek v okně Přehledka
Ve spodní části Přehledky se nachází souřadnice místa, na které ukazuje kurzor myši v mapě. V prvním řádku jsou souřadnice v S-JTSK, ve druhém v systému WGS84 (GPS).
Velikost okna s Přehledkou lze měnit uchopením pravého dolního rohu okna levým tlačítkem myši a současným tažením myši.
Změnu měřítka mapy, a tedy i velikosti zobrazované plochy v mapovém výřezu, lze provést mnoha způsoby. Následující způsoby jsou rozděleny podle použitých nástrojů – myš, klávesnice, tlačítka mapového okna a jejich kombinace.
Točením kolečka od sebe se měřítko zvětšuje, mapa se tedy přibližuje.
Točením kolečka k sobě se měřítko zmenšuje, mapa se oddaluje.
Přiblížení mapy je možné provést dvojklikem levého tlačítka myši.
Oddálení mapy je možné provést jedním kliknutím pravého tlačítka myši.
Přiblížení mapy lze provést stisknutím klávesy +, oddálení lze provést stisknutím klávesy -.
Tento panel je umístěn v levé horní části mapového okna.
Mapu je možné přiblížit či oddálit přímo pomocí tlačítek a .
Dále je možné měřítko změnit pomocí posuvníku umístěného mezi těmito tlačítky. Tímto postupem lze zvolit pouze přednastavená měřítka (1:500, 1:1 000, 1:2 000, 1:2 880, 1:5 000, 1:10 000, 1:25 000, …, 1:1 000 000). Krajní meze (čárky) na svislém měřítku představují největší a nejmenší možné měřítko zobrazení. Zejména tedy u největšího přiblížení je nutné počítat s tím, že ve většině případů bude většina kresby mimo zobrazený výřez.
Pro zobrazení celé mapy ČR slouží kulaté tlačítko v dolní části tohoto panelu uprostřed mezi šipkami .
Levé tlačítko v horní liště tohoto okna slouží pro zobrazení přednastavených měřítek mapy a volby Jiné na konci seznamu měřítek, kde je možné ručně zadat požadované měřítko (zadává se pouze měřítkové číslo, tedy bez počáteční "1:"). Příklad je uveden na obrázku 14 (první měřítko v seznamu je aktuální měřítko).
Pro přiblížení mapy slouží tlačítko , pro oddálení mapy slouží tlačítko .
Pro výběr podoblasti mapového výřezu slouží Výběr obdélníkem. Tato funkce se zapne kliknutím na tlačítko . Je-li funkce aktivní, tlačítko má žlutou barvu. Pro výběr je poté třeba v prostoru mapového výřezu nakreslit požadovaný obdélník držením levého tlačítka myši a současným tažením myši.
Tento výběr lze také provést bez použití tlačítka , a to současným stiskem klávesy CTRL, držením levého tlačítka a tažením myši.
Tlačítko slouží pro zobrazení celé mapy ČR.
Kromě uvedených způsobů dojde ke změně měřítka také změnou velikosti okna prohlížeče.
Nejjednodušší způsob posunu mapy je stiskem levého tlačítka myši a současným tažením myši v prostoru mapy.
Kurzor myši se při akci posunu změní na .
Tento postup nelze uplatnit, je-li zapnutá funkce Výběr obdélníkem (tzn. tlačítko v levé spodní části mapového okna má žlutou barvu).
Posunu mapy je možné docílit stiskem klávesové šipky. Čím déle je klávesa držena, tím více se mapový výřez posune.
Tento panel je umístěn v levé části mapového okna. Pro posun mapového výřezu slouží čtyři šipky. Jejich chování je stejné jako v případě použití šipek na klávesnici.
Pro posun pomocí klávesy ALT je nejprve třeba kurzor myši umístit tam, kde se bude po posunu nacházet střed mapového výřezu. Poté stiskem klávesy ALT a současným libovolným pootočením kolečka myši dojde k posunu mapy. Střed mapy bude v místě, kde se nacházel kurzor myši před posunem.
Základním mapovým podkladem je katastrální mapa, kterou lze zobrazit buď samostatně, nebo v kombinaci s ortogonalizovanými leteckými snímky (tzv. ortofotem).
Pokud je na daném území vedena katastrální mapa v digitální podobě, zobrazují se digitální vektorová data. V území s katastrální mapou vedenou v analogové podobě se zobrazuje její rastrový obraz, který je doplňován změnami ve vektorové podobě na podkladě geometrických plánů.
Změna výběru mapy se provede kliknutím na požadované tlačítko v pravé horní části mapového okna. Tlačítko aktuálně zobrazené mapy je označeno žlutou barvou. Pokud je měřítko menší než 1:5 000 (měřítkové číslo větší než 5 000), jsou nezávisle na vybrané mapové kompozici zobrazeny přehledové mapy.
Zobrazení těchto vrstev se přepíná v záložce Vrstvy v pravé části mapového okna.
Obrázek 15: Přepínání vrstev
Nabídka vrstev se zviditelní kliknutím na záložku Vrstvy. Požadovaná vrstva se vybere zaškrtnutím, překreslení je provedeno automaticky.
Při zatržené ikoně (ikona je defaultně zatržená) je možné si zobrazit informace o prvku kliknutím na příslušný definiční bod v mapě (Obrázek 15).
Obrázek 16: Informace o prvku
Po kliknutí na odkaz "Podrobněji" se otevře detail prvku.
Přehled vrstev je možné minimalizovat kliknutím na záložku Vrstvy nebo na tlačítko v pravém horním rohu přehledu.
Nad katastrální mapou je možné zobrazit doplňkové vrstvy definičních bodů adresních míst, parcel a stavebních objektů. Vrstvy se zapínají prostřednictvím radiobuttonů na záložce Vrstvy. Definiční body adresních míst jsou zobrazeny zelenou barvou, definiční body parcel modrou barvou a definiční body stavebních objektů barvou červenou. Spolu s vrstvou definičních bodů stavebních objektů se zobrazuje také vrstva polygonů budov z katastrální mapy.
Obrázek 17: Ukázka definičních bodů adresních míst Obrázek 18: Ukázka definičních bodů parcel
Obrázek 19: Ukázka definičních bodů stavebních objektů a polygonů budov z katastrální mapy
V případě definičních bodů je nejmenší možné měřítko, ve kterém se budou definiční body zobrazovat, 1:5 000. Pro textové informace u definičních bodů je nejmenší možné měřítko 1:2 000. Definiční body (s textovými informacemi) se do měřítka 1:2 000 zobrazují ve tvaru čtverce, viz obrázky 17, 18, 19. Definiční body (bez textových informací) se v měřítku 1:2 000 – 5 000 zobrazují ve tvaru tečky, toto zobrazení platí i v případě vypnutí ikony v záložce Vrstvy.
Obrázek 20: Ukázka definičních bodů bez textových informací
Existují-li dva nebo více definičních bodů stavebního objektu nebo adresního místa v těsné blízkosti nebo
se překrývají, jsou nahrazeny symboly. V případě stavebních objektů symbolem domu a v případě adresních míst symbolem obálky .
Symbol je poté možno rozkliknout a následně z nabídky vybrat element (prvek), o kterém z prvků má aplikace zobrazit informace.
Obrázek 21: Zobrazení blízkých nebo shodných definičních bodů
Nad katastrální mapou je možné zobrazit doplňkovou vrstvu: definiční čáry ulic (DCU) - checkbox Ulice na záložce Vrstvy. Definiční čáry ulic jsou zobrazeny žlutou barvou. Body ležící na DCU, které směřují na informace o dané ulici, jsou zobrazeny barvou tyrkysovou.
Obrázek 22: Ukázka definičních čar ulic
V případě definiční čáry ulic je nejmenší možné měřítko, ve kterém se definiční čáry ulic zobrazují, 1:10 000. Pro textové informace u definiční čáry ulic je nejmenší možné měřítko také 1:10 000. Body (s textovými informacemi) se do měřítka 1:10 000 zobrazují ve tvaru čtverce (viz Obrázek 22).
Vrstvu Definiční čáru ulic je možné mít aktivní také současně s definičními body stavebních objektů nebo adresních míst.
Obrázek 23: Zobrazení vrstvy definičních bodů adresních míst spolu s vrstvou definičních čar ulic
VDP také umožňuje plošné zobrazení více vrstev prvků v mapě. U vrstev vyšších územních prvků nelze přecházet do popisných informací a je možné mít aktivních více vrstev najednou.
Dostupnost zobrazení jednotlivých vrstev je dána měřítkem zobrazení, pokud je název zobrazen šedě, není pro toto měřítko vrstva dostupná.
Vrstvy vyšších územních prvků |
Zobrazení hranic |
Zobrazení textu/definičního bodu |
Katastrální pracoviště |
1 : 5 000 000 |
1 : 5 000 000 |
Katastrální úřady |
1 : 5 000 000 |
1 : 5 000 000 |
Katastrální území |
1 : 100 000 |
1 : 100 000 |
Obvody Prahy |
1 : 500 000 |
1 : 250 000 |
MOMC |
1 : 250 000 |
1 : 250 000 |
Obec |
1 : 500 000 |
1 : 150 000 |
Okres |
1 : 5 000 000 |
1 : 1 000 000 |
ORP |
1 : 5 000 000 |
1 : 1 000 000 |
POU |
1 : 5 000 000 |
1 : 1 000 000 |
Působnosti stavebních úřadů |
1 : 5 000 000 |
1 : 1 000 000 |
Region soudržnosti |
1 : 5 000 000 |
1 : 5 000 000 |
Správní obvody Prahy |
1 : 500 000 |
1 : 250 000 |
Volební okrsky |
1 : 150 000 |
1 : 100 000 |
VÚSC |
1 : 5 000 000 |
1 : 5 000 000 |
Základní sídelní jednotky |
1 : 150 000 |
1 : 100 000 |
Tabulka 1: Zobrazení vyšších územních prvků
Při zatržené ikoně (ikona je zatržená defaultně) je možné zobrazit informace o prvku kliknutím na
příslušný definiční bod adresního místa, parcely, stavebního objektu a ulice v mapě v nejmenším možném měřítku 1:2 000.
Kliknutím na definiční bod se zobrazí okno se základními údaji o daném prvku. Po kliknutí na žlutý odkaz Podrobněji se v novém okně prohlížeče (případně v již otevřeném okně prohlížeče, ve kterém se nachází stránky VDP) objeví informace o prvku.
Obrázek 24: Informace o prvku v mapě
Obrázek 25: Propojení mapy s popisnými informacemi VDP
Bližší popis zobrazených prvků se nachází v záložce Legenda na pravém okraji obrazovky, jedná se např. o prvky Adresní místa, Parcely, Stavební objekty, Ulice nebo o prvky vyšších územních celků. Její obsah se dynamicky mění podle toho, která z vrstev je aktuálně zvolena v záložce Vrstvy (např. vrstva Ulic může být zvolena současně s vrstvou Adresní místa, Parcely nebo Stavební objekty).
Pozn.: Legenda neobsahuje ukázky blízkých nebo shodných DB
Obrázek 26: Umístění záložky Legenda
Mapový klient pro VDP umožňuje několik doplňujících funkcí. Patří mezi ně měření ploch, obvodů a vzdáleností, určování souřadnic, geolokace, informace o ÚÚP a výběr polygonem.
Obě funkce měření se zapínají kliknutím na tlačítko umístěné v dolním panelu tlačítek a následným výběrem požadované funkce.
Měření vzdálenosti se provádí postupným klikáním do mapy. Vzdálenost je možno změřit jak mezi dvěma body, tak i pro délku trasy s více označenými body na této trase. Při měření délky trasy se jako výsledek měření uvádí jednak celková délka označené trasy a jednak délky jednotlivých dílčích úseků trasy. Měřená trasa se do mapy zakresluje barvou zvolenou uživatelem. Tlačítkem Znovu se ruší celá měřená trasa, tlačítkem Smaž poslední bod se ruší poslední označený bod trasy. V levém dolním rohu je možno v paletě zvolit barvu zvýraznění měřeného úseku.
Obrázek 27: Měření vzdáleností
Pro měření plochy a obvodu je nutné označit alespoň 3 body, jejichž spojnice ohraničují území, jehož plocha jsou měřeny. Spojnice uživatelem označených bodů se zakreslují čarou zvolené barvy. Po označení třetího bodu se automaticky doplní spojnice prvního a posledního označeného bodu a je vypočtena plocha a obvod vzniklého trojúhelníku. Přidáním každého dalšího bodu se změní tvar uzavřeného n-úhelníku a přepočítají se jeho plocha a obvod. Tlačítkem Znovu se ruší celý měřený n-úhelník, tlačítkem Smaž poslední bod se ruší poslední označený bod n-úhelníku.
Obrázek 28: Měření plochy a obvodu
Funkce Lokalizace WGS-84 se spustí kliknutím na tlačítko umístěné v dolním panelu tlačítek. Po kliknutí na libovolné místo v mapě se tabulka vyplní příslušnými souřadnicemi. Souřadnice zeměpisné
šířky a délky jsou ve Světovém geodetickém systému 1984 (WGS84), používá je například globální navigační družicový systém (GNSS). Souřadnice Y, X jsou v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Z pole URL je možné zkopírovat odkaz, který otevře aktuálně zobrazenou mapovou kompozici.
Obrázek 29: Určené souřadnice
Pro zjištění souřadnic také slouží okno Přehledka, kde se vypisují aktuální souřadnice polohy kurzoru myši na mapě.
Obrázek 30: Souřadnice na Přehledce
Pokud zařízení, na kterém je mapa zobrazena, podporuje zjištění geografické polohy, pomocí tlačítka je možné svou polohu zobrazit.
Funkce informace o ÚÚP umožňuje výpis podrobnějších informací o účelovém územním prvku a to kliknutím do grafického okna. Pozn.: zobrazení účelového územního prvku možno aktivovat v záložce Vrstvy).
Obrázek 31: Podrobnější informace ÚÚP
Kliknutím na tlačítko umístěném v dolním panelu tlačítek se spustí funkce Výběr polygonem. Stejnou funkci je možné spustit tlačítkem Plošný výběr na obrazovce pro vyhledání prvků ve VDP.
Po spuštění Výběru polygonem se v horní části obrazovky zobrazí panel, ve kterém je třeba vybrat požadovaný typ prvku pro vyhledání a poté uložit.
Vlevo jsou umístěna tři tlačítka pro vytvoření ohrady. Všechna slouží, jak k zakreslení nového polygonu, tak ke smazání již zadaného polygonu.
kreslit polygon – umožňuje zadat polygon pomocí hraničních bodů
kreslit obdélník – umožňuje zadat polygon kliknutím na protilehlé vrcholy obdélníku
kreslit kruh – umožňuje zadat kruh kliknutím na střed a bod na jeho obvodu
Obrázek 32 : Editační panel Výběr polygonem
Je třeba vytvořit polygon:
•Postupným klikáním levým tlačítkem myši do mapy se vytvoří body polygonu.
•Kliknutím pravým tlačítkem myši na bod se zruší bod polygonu.
•Posunout bod polygonu je možné tahem levým tlačítkem myši.
•Tahem levým tlačítkem myši za symbol směrové růžice lze posunout celý polygon.
Při tvorbě polygonu platí následující pravidla:
•Polygon musí být topologicky validní - nesmí se křížit spojnice jeho vrcholů,
•Maximální rozloha vymezené oblasti pro prvky parcela, stavební objekt a adresní místo je 5 km². Překročení je signalizováno červenou barvou polygonu, za normálních podmínek má polygon barvu oranžovou.
Tlačítky v panelu Výběr polygonem je možno v případě potřeby vytvořený polygon smazat a začít znovu.
Obrázek 33: Ukázka vytvořeného polygonu pro plošný výběr
Vytvořený polygon bude uložen po stisku tlačítka Uložit na panelu Výběr polygonem. Aplikace nyní provede kontrolu, zda byl vytvořen polygon a je topologicky v pořádku (viz výše uvedená pravidla).
Údaje o vytvořeném polygonu se přenesou do VDP. Na záložce, ze které byla Marushka spuštěna, (případně na nové záložce) se načte obrazovka pro vyhledání typu prvku, který byl zvolen v panelu Výběr polygonem. Na příslušnou záložku je potřeba aktivně přejít. Pokud je polygon úspěšně uložen, je možné okno či záložku s Marushkou zavřít.
Na obrazovce pro vyhledávání prvků může být přidána další podmínka pro hledání. V případě potřeby se lze vrátit k práci s polygonem v mapovém klientu prostřednictvím tlačítka Změnit výběr v mapě. Po stisku tlačítka Vyhledat proběhne vyhledání prvků.
Kliknutím na záložku Vyhledat v pravé části mapového okna se rozbalí nabídka Dotazy s možnostmi vyhledávání. První odkaz slouží pro vyhledání místa pomocí souřadnic, následující odkazy slouží pro hledání územních prvků.
Obrázek 34: Nabídka vyhledávání
❖Vyhledávání místa pomocí souřadnic
Kliknutím na možnost Najdi souřadnice v S-JTSK se rozbalí formulář pro vyhledání bodu. Souřadnice Y, X v systému JTSK je možné zadat jak s desetinnou čárkou, tak i s desetinnou tečkou.
Obrázek 35: Hledání podle souřadnic
Po vyplnění souřadnic a kliknutí na tlačítko , se zadané místo objeví na mapě zvýrazněné fialovým křížem.
Obrázek 36: Zobrazení hledaného místa (fialový kříž)
Zároveň se po vyhledání daného místa objeví následující odkaz s výpisem souřadnic:
Obrázek 37: Odkaz pro návrat na vyhledané místo
Tímto odkazem je možné zobrazit náhled vyhledaného prvku, případně dané souřadnice, opakovaně, například pokud uživatel mapu přiblíží nebo posune, a poté bude chtít znovu zobrazit hledané místo.
Výběr je možné zrušit tlačítkem nad formulářem pro vyhledání nebo tlačítkem v dolním panelu tlačítek.
❖Vyhledávání územního prvku
V záložce Vyhledat je možné vyhledávat územní prvky typu Ulice, Základní sídelní jednotka, Katastrální území, Městský obvod / městská část (MOMC), Obec, Pověřený obecní úřad (POÚ), Obec s rozšířenou působností (ORP) a kraj (VÚSC).
Obrázek 38: Nabídka pro vyhledání územních prvků
Kliknutím na některou z funkcí Najdi… se zobrazí řádek pro zadání názvu nebo kódu hledaného prvku. Pod řádkem je umístěn text s instrukcemi pro vyplnění řádku.
Při hledání prvků některých typů lze zadat k názvu za čárku ještě nadřazený prvek pro jednoznačnost:
Hledaný typ prvku |
Možnosti zadání |
||
Ulice |
Kód |
Název |
Název, obec |
ZSJ |
Kód |
Název |
Název, obec |
Obec |
Kód |
Název |
Název, okres |
Všechny ostatní typy |
Kód |
Název |
Tabulka 2: Možnosti zadání hledaného prvku podle typů
Po výběru některé z nabízených variant a stisku tlačítka Hledat bude prvek vyhledán a zobrazen v mapě.
Příklad pro prvek ULICE:
Zvolením funkce Najdi ulici se zobrazí řádek pro zadání názvu nebo kódu hledaného prvku a instrukce pro jeho vyplnění. Po zadání části názvu nebo kódu prvku našeptávač nabídne existující varianty.
Obrázek 39: Zadání názvu hledané ulice s našeptávačem
Pro jednoznačnost je možné za název ulice zadat také název obce oddělený čárkou.
Po výběru některé z nabízených variant a stisku tlačítka Hledat bude zobrazena a zvýrazněna definiční čára hledané ulice.
Obrázek 40: Zobrazení definiční čáry vyhledané ulice
Zároveň se objeví odkaz pro návrat na náhled vyhledaného prvku v případě, že uživatel zobrazení změní:
Obrázek 41: Odkaz pro návrat na zobrazení vyhledaného prvku
Výběr je možné zrušit tlačítkem nad formulářem pro vyhledání nebo tlačítkem v dolním panelu tlačítek.
Příklad pro prvek OBEC:
Zvolením funkce Najdi obec se zobrazí řádek pro zadání názvu nebo kódu hledaného prvku a instrukce pro jeho vyplnění. Po zadání části názvu nebo kódu prvku našeptávač nabídne existující varianty.
Obrázek 42: Vyhledání obce se zadáním názvu okresu
Pro jednoznačnost je možné za název obce zadat také název okresu oddělený čárkou. Po výběru některé z nabízených variant a stisku tlačítka Hledat bude zobrazen a zvýrazněn polygon hledané obce.
Obrázek 43: Zobrazení obce
Kliknutím na záložku Tisk v pravé části mapového okna se rozbalí průvodce tiskem mapového výřezu.
Obrázek 44: Průvodce tiskem
Po nastavení všech parametrů v Kroku 1 se pokračuje kliknutím na tlačítko . V závislosti na zadaném typu výstupu obsahuje Krok 2 podrobné pokyny pro dokončení tisku mapy.
Tisk se provede vždy do souboru ve formátu *.png, nebo ve formátu *.pdf.
Šipky slouží pro pohyb v historii pohledů neboli mapových výřezů. Pokud je tlačítko šedé, znamená to, že krok v daném směru neexistuje. Funkčnost těchto tlačítek odpovídá funkčnosti tlačítek "zpět" a "vpřed" v běžné aplikaci. Posun je možné provést až o 20 kroků zpět/vpřed, je-li takový počet kroků dostupný. Pokud není, provede se maximální možný počet kroků daným směrem.
Tlačítko pro zrušení zvýraznění slouží pro zrušení aktuálního výběru. Tento výběr je proveden, pokud byla mapa zobrazena jiným způsobem, než přes Zobrazení mapy (viz kapitola Zobrazení mapy). Pokud je nějaký objekt vybrán, je toto tlačítko žluté.
Zobrazení definičních bodů adresních míst, parcel, stavebních objektů a hranic vyšších územních celků je aktualizováno průběžně.
Katastrální mapa je pro většinu území České republiky vedena v digitální formě. Na zbývající části území je platná mapa na plastové fólii, která je uložena na jednotlivých katastrálních pracovištích. Pro potřeby této aplikace jsou:
1.Data katastrálních map v digitální formě, včetně hranic parcel s vyjádřením přesnosti, aktualizována průběžně (se zpožděním v řádu hodin).
2.Data katastrálních map digitalizovaných v souřadnicovém systému stabilního katastru (KM-D), které jsou vedeny mimo informační systém katastru nemovitostí, aktualizována v periodě 3 měsíců. Tyto mapy jsou postupně převáděny do systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). Jejich seznam je na adrese: https://www.cuzk.cz/ruian/Poskytovani-udaju-ISUI-RUIAN-VDP/XSD-poskytovanych-sestav.aspx
3.V území, kde je platnou katastrální mapou mapa vedená na plastové fólii, pořizovány rastrové obrazy této mapy s periodou skenování 1 rok. Tato doba může být kratší v případech, kdy na konkrétním mapovém listu došlo k velkému počtu změn a katastrální úřad rozhodl o jeho přeskenování. K identifikaci změn obsahu mapy v KM-D a změn v mapách vedených na plastové fólii je v mezidobí dvou aktualizací obraz mapy doplněn o informativní kresbu změn z geometrických plánů předaných katastrálnímu úřadu. Tato kresba má oranžovou barvu a je aktualizována průběžně (se zpožděním v řádu hodin).
Ortofoto je aktualizováno ve dvouleté periodě – každý rok 1/2 území České republiky. Podrobnější informace je možné získat na adrese: https://geoportal.cuzk.cz/default.aspx?mode=TextMeta&text=ortofoto_info&side=ortofoto&menu=23
Veškeré hodnoty souřadnic, délek a ploch, poskytované tímto grafickým klientem, jsou pouze informativní a nemohou sloužit jako podklad pro případné zjišťování nebo vytyčování průběhu hranic v terénu nebo jiné aktivity související s obsahem katastru nemovitostí.
Přesnost souřadnic S-JTSK
Aplikace nemá při odečítání souřadnic nebo měření funkci přichytávání kurzoru k lomovým bodům. Zjištěné souřadnice nebo míry jsou tedy vždy pouze orientační. V územích, ve kterých není vedena katastrální mapa ve vektorové podobě, se zobrazuje orientační mapa parcel.
Orientační mapa parcel je tvořena rastrovými obrazy katastrální mapy, přibližně transformovanými do S- JTSK. Z toho vyplývá i snížená přesnost souřadnic, zjištěných z tohoto podkladu.
Přesnost souřadnic WGS84
Souřadnice B, L v systému WGS84 používaném např. navigačními přístroji využívajícími technologie GNSS (Global Navigation Satellite System) jsou k obrazu katastrální mapy umístěny s přesností až několika metrů (mezi souřadnicovým systémem JTSK, ve kterém je katastrální mapa, a systémem WGS84 není jednoznačný matematický vztah). Na promítnutí zde odměřených souřadnic do terénu běžnými ručními navigačními přístroji (označovanými GPS) má však podstatně větší vliv nepřesnost podkladů a nepřesnost navigačního přístroje dosahující také řádu metrů.
Ortofoto
Polohová přesnost Digitálního ortofota ČR, používaného mapovými službami VDP, je dána měřítkem leteckého měřického snímkování, rozlišovací schopností (velikostí nejmenšího obrazového prvku ortofota) a přesností digitálního výškopisu, který byl použit za účelem odstranění polohových posunů na fotografickém obrazu výškově členitého terénu. Zatímco střední polohová chyba černobílého ortofota do roku 2002 byla 1,5 m, táž chyba barevného Digitálního ortofota ČR v období 2003-2008 činila 1 m při rozlišovací schopnosti 0,5 m na zemském povrchu.
Od roku 2009 je rozlišovací schopnost Digitálního ortofota ČR zvýšena na 0,25 m na zemském povrchu a od roku 2010 se navíc pořizují letecké měřické snímky přímo v digitální rastrové podobě a postupně je k dispozici výrazně kvalitnější digitální model reliéfu z dat leteckého laserového skenování celého území ČR, což povede k dalšímu zvýšení absolutní polohové přesnosti (vzhledem k nejbližším bodům základního nebo podrobného polohového bodového pole) Digitálního ortofota ČR až na 0,5 m.
Přesnost katastrální mapy je dána přesností souřadnic lomových bodů hranic pozemků, vyjádřenou střední polohovou chybou, která se pohybuje v rozpětí od 0,20 m do 1,4 m podle toho, jakou metodou (číselnou, grafickou) a s jakou přesností byl lomový bod určen. Rozdíly mezi obrazy ortofota a katastrální mapy ve VDP pak mohou být (při jejich přibližně stejné přesnosti) způsobeny jednak přibližnou transformací obou obrazů v mapové službě VDP a jednak případným nesouladem průběhu vlastnických hranic pozemků zobrazených v katastrální mapě s hranicemi skutečného užívání zřetelnými na ortofotu.